středa 27. července 2016

Jan Sůsa : V.A. - Noise Cave na Žižkovské Noci 2016

Kompilace Noise Cave představuje tvorbu hudebníků společně vystupujících v již uzavřeném klubu Rybanaruby v rámci multikulturního festivalu Žižkovská noc, který se konal 19. března letošního roku. Nahrávka vychází v digitální podobě na labelu Signals from Arkaim a na kazetě pod hlavičkou Pravěk Noise Section.

 

Phaerentz v prvním tracku představuje nestálou koláž inspirovanou konkrétní hudbou. Bzučivé elektronické zvuky se ohýbají a  překlápí do sebe, výsledek je však prostý edukativních snah ohledně toho, "co všechno dokáže vytvořit nová technologie" a ukazuje spíše jakousi autističtější podobu musique concréte, ovlivněnou postupy industriálu a ambientu.

O poznání akustičtější projev nabízí skupina Astrální hlemýžď, úvodní tóny evokují postrockové nálady, a zdá se, že podobně mohl před lety znít jam Godspeed You! Black Emperor po patřičné dávce tlumících prášků. Zdání přehnané libuzvučnosti ale netrvá nijak dlouho a popový potenciál Astrálního hlemýždě ustupuje do pozadí. Více i méně příjemné souzvuky hudebníků vhodně doplňuje nesrozumitelný rap Cicera - nejde o verše antického básníka, ale o jeho postmoderní digitální reinkarnaci. Cicero je algoritmický generátor (http://cicero.blazni.cz) instantních moudrostí a hudba Astrálního hlemýždě pro jeho robotický rap vytváří příjemný protipól.

V dalším tracku se vrací ke slovu elektronické pojetí experimentální hudby, tentokrát v pojetí velmi konceptuálního (ehm, ehm...) projektu Uncle Grasha's Flying Circus. Avantgardně-dadaisticko-surrealistický cirkus tvoří 51 jeptišek ze Špicberk. V poslední době se uvědomělé jeptišky přimkly ke stalinistické ideologii, což je znát i na jejich hudební produkci. Pochodový valčík zmutovaných stalino-jeptišek je nemilosrdný i pro posluchače, temné pochodové rytmy a toxické noiseové textury překrývá zasmyčkovaný úryvek z budovatelské písně "To je strana!". Trpěliví posluchači ale budou odměněni, neboť v disonantních hlucích na pozadí se rozehrávají barevnější kontury, a to zejména na konci tracku.

Druhá strana kompilace začíná pěkně ostrými tóny one-women projektu Kikiriki slovinské umělkyně Niny F, která elektronické zvuky osvobozuje ze signifikantních rytmů taneční produkce. Výsledkem je tekutý proud kňouravých syntezátorů, ještě o trochu kyselejších než průměrný acid house. I když se na produkci Kirikiri při taneční zábavě zřejmě tančit nebude, rytmický puls zdárně posouvá track kupředu.

Oproti tomu se Radek Kopel v následném tracku svého projektu Eine Stunde Merzbauten (Alles Gute Madhausen) s dlouhým názvem Jana Šiška Trocnová by si zasloužila pořádný palcát vrací k akustickému pojetí hlukové tvorby. Snad až na pár syntezátorových šumů si vystačí s dechovými a bicími nástroji. Kapela pomocí akustických nástrojů dosahuje podobných efektů, jako ve své práci s elektronikou. Neurotická spleť na první poslech těžko přístupných, ale stejnou měrou fascinujících zvuků, funguje velice dobře. Jeho skladba tak přes jazzové pojetí zapadá do již tak dosti různorodé kompilace vlastně naprosto bez problémů.

Kompilaci uzavírá pořádné techno od projektu The Prostory revival - rytmický základ z bicího automatu moc příjemně doplňuje rozmázlý syntezátor a delayovaná flétna. Track nezapře silně hitový charakter, který poněkud umenšuje recitovaná poezie. Ta ve vztahu k hudebnímu doprovodu působí trochu nepatřičně. Zmíněnou nepatřičnost ale nemyslím nijak negativně, protože zároveň vytváří zvláštní kouzlo tracku, který by bez poetické složky byl možná příliš normální.

Celkově se jedná o rozmanitou kompilaci, shromažďující různorodé přístupy k pojmu "noise",  a která jako by zdůrazňovala, že to není a nikdy nebyl další z mnoha hudebních žánrů, ale spíš radostně destruktivní přístup k zvukové matérii.

V.A. - Noise Cave na Žižkovské Noci 2016

Pravěk Noise Section & Signals from Arkaim

Vystavil v

Žádné komentáře:

Okomentovat

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)